Pojem “granitový dřez” jsem neslyšela do té doby, než jsem si začala rekonstruovat byt. Jsem milovník jednoduchosti. Nemám ráda výstřední barvy a asi bych si v životě klidně vystačila jen s bílou, černou a šedivou. Příkladem může být můj krásný nový malý byt, který jsem získala od babičky. Jsem za něj nesmírně vděčná, protože je jen můj a mohu si ho zařídit přesně podle mého vkusu, samozřejmě s přihlédnutím na styl mého přítele. Dost nám to usnadňuje internet, například https://lador.cz/. Byt se nachází v centru města, ve třetím patře historického domu. A protože v něm babička dlouhé roky žila, tak byla samozřejmě nejen fasáda domu, ale také interiér bytu dost historický. Začala jsem s jeho úpravou do té podoby, aby se mi v něm dobře žilo.
Nemám ráda přeplněné místnosti, vystavené sošky na poličkách, hrníčky, nádobí, které se nikdy nepoužívá. Všechno šlo pryč a to razantním stylem, kdy zavoláte vyklízecí službu, jež vám místnosti komplet vyprázdní. Tento styl vřele doporučuji úplně všem z vás, kdo se ocitnete v situaci jako já. Když budete přemýšlet nad tím, zda tu či onu věc vyhodit, nebo schovat, dlouho se nikam nedostanete. Já jsem takto měla během odpoledne v bytě doslova „vybíleno“. Jediné, co zůstalo, byla samozřejmě kuchyňská linka. A tu mám dodnes, jen s drobnými moderními úpravami.
Obzvláště hrdá jsme na svou kuchyni
Když renovujete byt jen a jen podle sebe, připadáte si výjimečně. Najednou začnete používat svou kreativitu a představivost a z jakéhokoliv povedeného koutu jste naprosto nadšení. Jste na sebe pyšní pokaždé, když se vám povede umístit kus nábytku na to správné místo. To zkrátka ti z vás, kteří jste se nastěhovali už do hotového, nikdy nezažijete.
Na co jsem však nejpyšnější, je kuchyň. Je ovšem pravda, že velkou zásluhu na tom má babička. Její kuchyň jsem totiž obdivovala, už když jsem k ní chodila jako mladší na návštěvy. Je sněhově bílá a vyvedená v retro stylu. Takže jsem si ji nechala a jen jsem provedla menší úpravy. Jednou z hlavních úprav musel být nový dřez, jehož výměnu jsem samozřejmě nechala odborníkům. Ten babiččin toho už měl hodně za sebou a já jsem hledala něco speciálního, zajímavého a neokoukaného. A našla jsem to v názvu, který mi vůbec nic neříkal, a se kterým jsem se setkala právě na této stránce.
Víte, co to je granit?
A dostávám se k jádru věci. Představte si krásnou malou bílou kuchyň s velkým oknem, na kterém rostou v květináčích bylinky a tomu všemu kontrastuje úplně černý dřez. Barvy mojí kuchyně tedy jsou: bílá, zelená a černá. Jak se vám to zdá? Vypadá to špičkově, to mi věřte! Vůbec jsem do té doby neměla tušení, že existuje černý dřez a už vůbec jsem nevěděla, co je to granit.
Když jsem při hledání ideálního dřezu narazila na výraz granitový dřez, neměla jsem ani páru, co se mi po kliknutí na odkaz, ukáže. A když jsem záhy zjistila, že je i černý, mé srdce zajásalo a jala jsem se hledat, co to je ten granit. Možná to víte, ale kdyby ne, tak pro vaši informaci: je to žula. Jestli nevěříte, informace najdete tady. Byla jsem dost překvapená, protože jsem měla žulu zafixovanou spíše jako nahnědlou nebo našedlou flekatou horninu. Hlavně jsem však byla ze svého nálezu nadšená: mít dřez z černého kamene, to by bylo něco!
Jsem zastáncem přírodních materiálů, jako je kámen a dřevo. Také mám ráda sklo, ale to se asi mezi přírodní materiály nepočítá, i když se mi to zdá mnohem víc přírodnější než je třeba plexisklo. Zkrátka kámen, dřevo a sklo u mě vítězí na plné čáře, takže bylo jasné, že se granitového dřezu jen tak nevzdám. A udělala jsem dobře! Granit je totiž, jak jsem zjistila, velmi odolný materiál, což zajistí dlouhou životnost mého dřezu, který samozřejmě každý den používám.
Takže pokud budete i vy toužit po jedinečném dřezu do vaší kuchyně, vzpomeňte si na granit, který nemusí mít jen černou barvu, můžete si ho pořídit i ve světlé odstínu nebo dokonce i v červené!
